Důležitou roli v přenosu vědeckých poznatků do praxe hraje už několik let Centrum transferu AV ČR (CETAV). S novou strategií, projektovým týmem, názvem i logem, které zachovává vazbu na Akademii věd, se chystá ještě intenzivněji podporovat perspektivní projekty. Před jakými výzvami transferáři stojí, vysvětluje jeho vedoucí Martin Smekal.

Mikrobiologický ústav AV ČR patří od 22. července 2024 mezi instituce, které se pyšní titulem HR Excellence in Research Award. Ocenění uděluje Evropská komise za excelenci v péči o lidské zdroje ve vědeckém prostředí. Aktuálně drží titul celkem 731 organizací, z toho 61 v Česku, mezi něž patří i 18 pracovišť Akademie věd ČR.

Po předešlé covidové olympiádě v Tokiu se konečně můžeme těšit na pořádnou oslavu sportu. Už za pár dní začínají letní olympijské hry v Paříži. Zcela bezstarostná jízda nás ale zřejmě nečeká, o čemž svědčí masivní bezpečnostní opatření ve francouzské metropoli. Nebudou chtít hry narušit teroristé? Nebo klimatičtí aktivisté? Jak se do ducha her zapíše válka na Ukrajině a v Gaze? Ačkoli v sobě novodobé olympijské hry od počátku nesou poselství idealismu a míru, téměř vždy se jich války a konflikty nějak dotkly. Podívali jsme se na pár příkladů z minulosti. Text vyšel v časopise A / Easy 1/2024.

Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) sdružuje špičkové vědce z celého světa. Mezi její členy nově patří jedna vědkyně a dva vědci z Akademie věd ČR: Alena Panicucci Zíková z Biologického centra AV ČR, Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu AV ČR a Leoš Shivaya Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá. Článek o jejím výzkumu vyšel ve čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Chemie, jaderný výzkum a nejlepší článek v oboru humanitních věd – v těchto kategoriích cen, jež uděluje Francouzské velvyslanectví v Praze, uspěli dvě vědkyně a jeden vědec, které nominovala pracoviště Akademie věd ČR. Ocenění od francouzského velvyslance v Česku Stéphana Crouzata převzali David Dunlop z Ústavu organické chemie a biochemie, Adéla Jagerová z Ústavu jaderné fyziky a Kristýna Kaucká z Masarykova ústavu a Archivu.

Teoretický fyzik Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR se intenzivně věnuje psaní algoritmů pro kvantové počítání. Kvantové počítače totiž podle něj můžou zásadně ovlivnit materiálovou vědu, která nachází aplikace v lékařství nebo třeba v automobilovém průmyslu. Proč se rozhodl finance z prestižní Akademické prémie udělované AV ČR věnovat právě na rozvoj kvantového počítání? Poslechněte si rozhovor s vědcem, kterého k oboru přitáhly tanky. Dozvíte se, k čemu využívá superpočítač, jenž má na svém pracovišti ve sklepě a jak by pojmenoval materiál, který by jednou objevil.   

Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zabývá elektrochemickými zdroji elektrické energie a hledá cesty pro budoucnost bez fosilních paliv. Naše civilizace je podle něj kvůli obrovské závislosti na elektrické energii zranitelná. Česká republika je navíc výrazně průmyslově orientovaná země, což obnáší potřebu velkého přísunu energie. Budeme umět vyrábět energii bez fosilních paliv? Podaří se nám dostát závazkům green dealu, ač naše přírodní podmínky nejsou dostatečně vstřícné pro rozsáhlou výstavbu větrných nebo solárních elektráren? Proč je vůbec ukládání a transportování energie tak složité? A jakou roli v těchto otázkách může sehrát fyzikální chemie? 

Jako čerstvě vystudovaný informatik měl v Praze slušně rozjetou softwarovou firmu. Touha zdokonalit se v karate však Tomáše Pluskala zavála až do Japonska. Výlet se protáhl na deset let a kromě šestého danu si z něj přivezl i doktorát z molekulární biotechnologie a manželku. Rozhovor s vědcem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyšel v oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách obdrželi hydrobiologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba. Oba působí v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jiří Nedoma se specializuje na mikrobiální ekologii vody, vědecká práce Jaroslava Vrby je těsně spjata se šumavskými jezery.

Jak mezi sebou mohou komunikovat autoři ve svých textech? Proč básni porozumíme lépe, když se ji naučíme nazpaměť a zkusíme ji přednést nahlas? A co vše se dá vyčíst z verše? Robert Kolár vede v Ústavu pro českou literaturu AV ČR oddělení teorie a je členem Versologického týmu. Ve svém výzkumu se zabývá intertextovostí, tedy vztahem jednoho textu k jinému. Textový dialog autorů sledoval ve své poslední knize Hudbu vašich rytmů jsem cítil… Průvodce veršovými prostředky mezitextového navazování v díle V. Dyka, F. Gellnera, F. Šrámka a K. Tomana. Splupracuje i s edicí Česká knižnice zaměřenou na český literární kánon.

Co vznikne spojením jaderné fyziky, urychlovače částic a radionuklidů? Účinná radiofarmaka se zaměřením na léčbu onkologických onemocnění! Aktinium-225 (225Ac), které má vysoký potenciál pro léčbu malých nádorů a metastáz, by se mohlo v budoucnu vyrábět podle technologie vyvinuté českými vědci. Laboratoř s unikátní aparaturou, kde by výroba měla probíhat, se 18. června 2024 otevřela v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy.